Páteční den strávila většina osmáků a deváťáků na exkurzi do německých měst Budyšín (Bautzen) a Zhořelec (Görlitz). Zejména návštěva prvně jmenovaného města byla spojena s poznáváním historie a kultury s námi spřízněného a dnes již téměř zapomenutého národa Lužických Srbů, kteří stejně jako my patří k západním Slovanům. Naši blízkost si žáci mohli prohlédnout nejen na dvojjazyčných názvech obcí, ale zejména pak v Muzeu Lužických Srbů. Zde nás milé průvodkyně i v tomto jazyce přivítali. Celé muzeum jsme si pak mohli projít, a hlavně díky audio průvodci i se vše důležité o životech našich sousedů v češtině vyslechnout. Od dětí jsem často slyšel názor: „vždyť je to skoro stejné, jako když jedeme na Moravu“. Za nejvýznamnějšími představiteli – buditeli – Lužických Srbů jsme se vydali i na hřbitov ležící v troskách bývalého kláštera. Opomenout jsme nemohli i další významnou památku – kostel sv. Petra, patřící evangelické i katolické církvi. Kroky nás všech také musely vést za další místní specialitou – do obchodu a muzea hořčice. To jsme se již ale procházeli mezi stánky vánočních trhů, které jsme samozřejmě nemohli opomenout. Po prohlédnutí historického centra tyčícího se na ostrohu nad říčkou Sprévou jsme naším autobusem putovali dál do hraničního města Zhořelec, jehož část leží v Polsku a část v Německu. A do této části směřovala i naše výprava. Zde jsme si prohlédli zejména katedrálu svatého Petra a Pavla a samozřejmě prošli i historické centrum. V jeho prostorách se konaly vánoční trhy a panovala ta pravá podvečerní adventní nálada plná voňavého vánočního občerstvení, lákavého zboží ve stáncích, příjemné hudby i svítících a nazdobených obchůdků. Plni těchto zážitků jsme se tak mohli v klidu vrátit do našich domovů. Myslím si, že jsme tak krásně spojili poznání s příjemným a celý den si v pohodě společně užili a naladili se na blížící se vánoční svátky.
P. Kubíček
