Škola v přírodě 7.A – s Krakonošem v Krkonoších

V týdnu od 20. do 24. května se žáci třídy 7.A vydali na školu v přírodě do Krkonoš. A nezvolili jsme žádné úpatí hor, ale zamířili jsme přímo na vrchol. Celý týden jsme byli ubytovaní na Moravské boudě, která se nachází ve výšce 1225 m. n. m. Naše škola v přírodě nezačínala moc dobře, protože ve chvíli, kdy nás autobus vyložil před Špindlerovkou, byla všude okolo hustá mlha a foukal silný vítr. Trošku jsme litovali, že všechno teplé oblečení máme v kufrech. Naštěstí se na nás ale usmálo štěstí a na chatu nás v přívěsu původně určeném pro zavazadla dovezl pracovník boudy. Tím jsme si ale zlé počasí vybrali, a pak se jen celý týden radovali z přízně samotného Krakonoše.

A na tuto pohádkovou postavu byl zaměřen i celý náš pobyt. Během týdne jsme totiž nacvičovali ve dvou skupinách zvolenou Krkonošskou pohádku, do které jsme však museli zasadit interaktivní prvky pro malé děti ze školky, které tu s námi byly ubytované. Do hraní jsme se pustili skutečně s vervou, vyráběli jsme si kostýmy, chystali rekvizity a trénovali, trénovali a trénovali. Ve čtvrtek odpoledne jsme dětem zahráli dvě pohádky – Jak chtěl  Trautenberk otrávit strakatou kozu a Jak chtěl Trautenberk Krakonošovo koření. Vzpomínáte na ně? Pokud ano, určitě jste u nich ale nikdy nezažili tolik zábavy jako my na horách. Především skvělé herecké výkony Aleše Poura alias Trautenberka si asi budeme dlouho pamatovat. Dle ohlasů dětí se nám pohádky povedly a rádi je zahrajeme i hořickému publiku.

Divadlo ale nebylo jedinou náplní našeho pobytu. Jak už to na horách bývá, vyráží se i na nejrůznější tůry. My měli trošku výhodu, že jsme byli ubytováni tak vysoko, před náročným chozením do kopce a z kopce nás to ale nezachránilo. Téměř každý den jsme se vydali na výlet do okolí, v úterý jsme dokonce vyrazili až k prameni Labe. A to už byla tůra pro opravdové horaly, vždyť  celá trasa byla dlouhá asi 16 km. Sice nás trošku bolely nohy, ale takovou drobnost přece není problém překonat! Nakonec jsme nasadili takové tempo, že i paní učitelky měly co dělat, aby nám stačily.

Během našich vycházek po horách jsme však nepodávali pouze sportovní výkony, ale měli jsme také příležitost seznámit se s horskou faunou a flórou, s odlišnými klimatickými podmínkami (ty jsme na vlastní kůži nejvíc pocítili u Sněžných jam, kde byly podmínky opravdu arktické) i geologickým podložím. Všechny načerpané poznatky jsme pak porovnávali s odborným textem, který jsme ve skupinkách zpracovali do zdařilých výukových plakátů. Nezapomněli jsme si ani připomenout, jaká pravidla je třeba dodržovat v KRNAPu, všímali jsme si odpadků, které tu nevychovaní turisté (a zcela záměrně i paní učitelky) zanechali, a diskutovali nad tím, jak dlouho se jednotlivé druhy odpadků v přírodě rozkládají. Vše jsme ale nakonec vzorně posbírali a vyhodili do koše.

Ve volných chvílích jsme se věnovali nejrůznějším hrám, při kterých jsme si užili spoustu zábavy. Tak například – zkoušeli jste někdy posnídat ve trojici, kdy jeden z vás byl slepý, druhý němý a třetí bezruký? My jsme si takovou situaci vyzkoušeli nasimulovat a musíme se pochlubit – všichni jsme se nakonec bez problémů najedli. Za celý týden jsme také měli možnost získat celou řadu bobříků, které pro nás paní učitelka přichystala. Bobříky přírody, pomoci, přátelství, pořádku, poslušnosti a překonání se i přes drobné prohřešky nakonec získali všichni. Po příjemně prožitém týdnu plném zábavy i poučení se nám domů opravdu nechtělo. Ale nedalo se nic dělat. Takže už se můžeme jenom těšit, kdy a kam zase společně vyrazíme…