V neděli 5. února se žáci prvního stupně vydali vstříc dobrodružství na Albeřický hřeben. V 17 hodin zamávali maminkám, tatínkům, bratříčkům, sestřičkám a vydali se na cestu. Ač by se to někomu mohlo zdát blízko, cesta byla dlouhá, protože autobus jel plný natěšených lyžařů a snowboardistů. Cestou je provázely otázky typu: „Kdy už tam budeme?“, „Jak je to asi daleko?“, „Kolik aut pojede proti nám?“, „Jak to tam asi bude vypadat?“, „S kým budeme na pokoji?“ … A jak to dopadlo?
První den byly děti rozděleny do čtyř družstev podle zdatnosti. Již první odpoledne úplní začátečníci vyjeli vlekem až nahoru. Jízda dolů byla náročnější, ale i přesto ji zvládli. Po odpoledním lyžování měly děti různé úkoly. Například: nakreslit celníka, sestavit jídelníček, vytvořit ilustraci k lyžařskému desateru atd. Každý den si všichni psali deníček, kterým se pochlubí ostatním spolužákům ve škole a založí je do třídní kroniky. Druhý den lyžování sloužil ke zdokonalování techniky lyžování a procvičování oblouků. Třetí den děti nelyžovaly. Dopoledne si procvičily příklady z matematiky a českého jazyka, aby nám vše přes týden nezapomněly. Odpoledne jsme se všichni šli podívat do staré vápenky, která se nachází v blízkosti naší chaty. Podívali jsme se také na polské hranice. Cesta na hranice nebyla lehká, vedla stále jen do prudkého kopce. Ve čtvrtek nás čekal trénink na jízdu zručnosti, která se konala odpoledne. Po večeři děti dostaly diplomy, které si zasloužily za skvělé zvládnutí celého týdne a za Jízdu zručnosti.
A co v pátek? V pátek jsme si sbalili lyžařskou výzbroj i výstroj a po obídku jsme začali vyhlížet autobus, který nás odvezl ke škole. Před školou na nás čekali natěšení rodiče očekávající vyprávění všech zážitků svých dětí.
Napsat komentář