Ve středu 22. října jsme na naší škole přivítali vzácnou návštěvu. Z Prahy k nám na dvouhodinovou besedu přijela paní RNDr. Michaela Vidláková, rozená Lauscherová. Společným tématem byl holokaust. Paní Vidláková totiž jako malé židovské děvče zažila nemálo útrap spojených s válkou, zejména s holokaustem. Vyprávěla nám o tom, jak se jejich rodina dostala do Terezína, jak tam vypadal „běžný život“ a jak si tam nejen ona, ale i její nejbližší rodina několikrát s velkým štěstím zachránila svůj život. Většina židovských rodin bohužel takové štěstí neměla.
O tom, že žáky skutečně svým vyprávěním zaujala, vypovídá reflexe jedné ze žákyň z třídy 9. B:
„Když jsem ten příběh slyšela, tak jsem si pořád říkala, že měla nehorázné štěstí. … uvědomila jsem si, jak si musíme všichni z naší doby vážit života. Je to neskutečný a dojemný příběh. I já jsem měla párkrát na krajíčku. Pořád ale nemůžu pochopit, jak mohla přežít. Celkově po tomto příběhu jsem změnila na vše názor. Když si představím, jaký to musel být pro ty lidi život… a pak jaký život máme my. Je to hrozný. Strašně moc si toho vážím, že jsem tenhle příběh mohla slyšet. Strašně moc si vážím svého života. Ten příběh je neuvěřitelný. Ta paní má můj velký obdiv. Já kdybych tohle měla někomu převyprávět, rozbrečela bych se hned na začátku. Je mi těch lidí moc líto… Myslím si, že by si lidi z této doby měli všeho vážit.“
P. Kubíček
Napsat komentář