Každý rok se v rámci výuky dějin 20. století snažíme oslovit nějakou významnou osobnost, která by nám přiblížila události a život v naší novodobé historii. V minulých letech jsme mohli u nás ve škole přivítat spisovatele, textaře, historika a publicistu v jedné osobě pana Petra Placáka nebo jsme zde rádi uvítali paní Martu Kottovou, která přežila 4 koncentrační tábory. Loni byl naším hostem historik pan PhDr. Jan Stříbrný z České křesťanské akademie, který vyprávěl o událostech roku 1968.
Tentokrát pozvání přijal pan Hylmar z Nové Paky, který našim osmákům vyprávěl nejen o své emigraci, ale také o době druhé světové války a následujících 50. letech, které přinesly jemu a jeho rodině řadu nepříjemností.
On sám tuto dobu prožil jako dospívající školák, respektive jako mladý dospělý člověk. Pan Hylmar velmi živě popisoval, jak na Novopacku pomáhal se svými kamarády uprchlým ruským zajatcům (původně v německém zajetí) ukrývajících se v nedalekých lesích, vyprávěl také chlapecké příběhy o pytlačení či nákupu zpěvného kanára. Jako skautovi mu nebyly lhostejné události, které se odehrávaly po únorové revoluci v roce 1948. Za svoji odbojovou činnost byl nakonec s celou skupinou skautů odsouzen, a to na nejnižší možný trest 3 let, které strávil v jáchymovských dolech při těžbě uranu. Měl štěstí v neštěstí, že jejich protistátní činnost byla odhalena až v letech po smrti prezidenta Klementa Gottwalda, kdy při pobytu ve vyšetřovací vazbě nebyli vězni již tolik fyzicky týráni.
Celé vyprávění pana Hylmara bylo velice poutavé a žáci jeho osobní příběh vyslechli s velkým zájmem. Doufejme, že budou pro nás tyto osobní příběhy lidí, kteří za minulého režimu museli vytrpět řadu příkoří, mementem pro doby budoucí.
Pavel Kubíček
Napsat komentář