V úterý před velikonočními prázdninami jsme v 9.A strávili den s jedním z nejvýznamnějších velikánů české literatury – Karlem Čapkem. Jeho citáty nám naznačily, o jakého člověka šlo, což jsme si dále mohli ověřit ve zhlédnutém dokumentu. A pak už jsme se stali odborníky na jeho prózu i divadelní hry. Ve skupinách jsme zpracovávali děje jednotlivých knih a snažili se jim porozumět tak, abychom je poté mohli prezentovat spolužákům. A aby nešlo jen o nudné povídání (a taky proto, že divadlo nás baví), k jednomu z děl si každá skupinka připravila kratičkou scénku, která by spolužáky seznámila s dějem.
A tak se mezi námi najednou objevilo několik mloků, Hordubal se svojí nevěrnou manželkou (kterou přesvědčivě zahrál Jenda Móroc) i doktor Galén se svým zázračným lékem na bílou nemoc. Scénky v sobě obsahovaly značnou dávku nadsázky a humoru, nicméně děj zvolených tří děl si teď už budeme pamatovat všichni.:-)
A abychom si ujasnili, jak vlastně osobnost Karla Čapka vnímáme, napsali jsme na závěr celého projektu jeho životabáseň. Zde jsou ukázky z některých z nich:
„Jsem Karel Čapek,
chci se dozvědět, co bude za pár let.
Slyším lidi, co mají hlas buď hluboký, a nebo sladký jako med.
Vidím, jak mé květině rozkvétá květ.
Toužím poznat celičký svět…“
„Jsem Karel Čapek,
chci se dozvědět, co bude za pár let.
Slyším klapání dešťových kapek.
Vidím všude stesk a žal.
Toužím vidět veselý svět, kde každý by se smál…“
„Jsem Karel Čapek,
chci se dozvědět, co bude v budoucnosti.
Slyším nářek,
vidím válku,
toužím po lásce.
Jsem spisovatel…“
„Jsem Karel Čapek.
Slyším volání budoucnosti.
Vidím, co jiní nevidí.
Toužím po tom, po čem jiní netouží.
Prožívám to jako nikdo jiný.
Dotýkám se srdcí lidí.
Dělám si starosti z budoucnosti.
Pláču, protože vím, jaká asi bude…“
„Jsem jen člověk.
Proč se to stalo?
Slyším strach ze všech stran.
Vidím nenávist i závist k ostatním lidem.
Toužím po naději, aby to skončilo.
Jsem pouhý spisovatel.
Prožívám strach.
Dotýkám se zármutku.
Bojím se o lidi.
Pláču z beznaděje.
Jsem hrdý na svou zem.
Dobře rozumím lidem.
Pořád můžeme bojovat,
jednou to snad přejde,
snažím se tomu pomoct.
Věřím, že nikoho nezklamu.
Jsem rád, že jsem Čech.“
„Jsem Karel Čapek, co mezi lidi zapad´.
Chci se dozvědět o politice, technice, protože to vyřeší můj nápad.
Slyším nepřítele čím dál víc,
nevím však o něm skoro nic.
Vidím jen jediné – záhubu vědy, techniky a moci,
blíží se ve dne, v noci.
Toužím tomu zabránit, ale lidi ne a ne poslechnout,
však to je příčina, proč nemohu lid zachránit, ani s tím hnout.
Doufám, že se to zlepší ve prospěch všech,
jsem spisovatel, básník, prozaik, Čech.“
Napsat komentář