Na přelomu 19. a 20. století měly Hořice již 7839 obyvatel, ale jenom jednu obecnou a jednu měšťanskou školu. Situace byla neúnosná, protože třídy nemohly pobrat tak vysoké počty žáků. Proto hořičtí měšťané uvažovali o zřízení obvodních škol. Po dohodě radních byla schválena stavební místa pro východní a západní obvod města. Do školy západního obvodu by patřily děti ze západní části města, Hrachovce a Libonic.
V roce 1899 navrhla Městská spořitelna finanční podporu stavbě nových školních budov. Projekt byl svěřen pražskému architektovi Josefu Lhotovi. V červenci 1899 byl plán schválen stavebním odborem okresního hejtmanství v Hradci Králové. V září téhož roku byl schválen rozpočet na stavbu obou škol a byla podána žádost o povolení výpůjčky. Náklady na stavbu školy pro západní obvod (Habr) činily 7 864 zlatých a na výkup pozemků pro obě školní budovy 16 310 zlatých. Stavba byla definitivně schválena na schůzi obecního zastupitelstva dne 1.října 1900. Pro školu západního obvodu bylo vybráno místo u Palackého náměstí. V květnu 1901 byla schválena půjčka u Zemské banky v Praze (na každou ze škol 150 000 Kč). S kopáním se začalo 14. října 1901, do 30. října byly položeny základy. Dne 11. listopadu bylo provedeno betonování dna kotelny a provedena izolace proti vnikání vody. Během zimních měsíců se nepracovalo. Zjara se ovšem stavební práce rozběhly naplno. Již 1. března 1902 bylo zahájeno osazování hladkého kamenného soklu a o čtyři dny později začaly růst cihlové zdi. Hrubá stavba pokračovala velmi rychle, a tak mohly být 12. května vztyčeny krovy. Hned nato následovaly vnitřní i vnější omítky, jež byly hotovy během července. Většinu prací prováděly místní firmy a pouze ty úkony, které nebyly v jejich silách, byly svěřeny cizím firmám. Do konce prázdnin 1902 byly všechny práce hotovy. V suterénu se nacházela kotelna na ústřední topení. Východní část školy byla určena pro dívky, jižní pro chlapce.