V souvislosti s blížícími se svátky velikonočními jsme se ve výtvarné výchově v 7. tř. zabývali výtvarným dílem Leonarda da Vinciho Poslední večeře. Tato freska (nástěnná malba) vážící se k Velikonocům je druhým nejznámějším Leonardovým dílem a byla vytvořena v 15. století. Nachází se v milánském kostele Santa Maria delle Grazie.
Da Vinciho dílo se stalo v 21. století terčem nesmyslných teorií – fikcí pocházejících z pera spisovatele Dana Browna (Šifra mistra Leonarda, Da Vinciho kód). Jednou z takových teorií je, že freska Poslední večeře skrývá důležité tajemství – šifru: mezi apoštoly se má údajně nacházet žena – Máří Magdaléna, sedící po pravici Ježíše Krista, atd. Postavou sedící po pravici Ježíše Krista je však apoštol sv. Jan, který má ženské rysy – typické Leonardovo renesanční ztvárnění. I na jiných obrazech Poslední večeře bývá sv. Jan zobrazován jako mladý učedník, muž s dlouhými vlasy a drobnější konstituce – tradiční zobrazení. Bylo třeba žákům tuto populární informaci uvést na pravou míru.
Aby sedmácí pochopili obsahový význam tohoto díla, seznámili se se základní dějovou linií bilblického velikonočního příběhu Poslední večeře a potom jsme se trochu blíže věnovali charakteristice některých vyobrazených postav.
Žáci poté pozorovali fresku a všímali si rozmístění postav. Pokusili se namalovat Poslední večeři jednoduchým způsobem – zjednodušením na geometrické tvary a stínováním, technikou suchý pastel nebo malbou temperou. Pracovali ve dvojicích a vznikla opravdu zajímavá díla. Podívejte se.
Autoři prací: Dušan Bagár a Pavol Horváth, Kateřina Pokorová a Iveta Koubková, Jára Havránek a Tadeáš Válek, B. Nosková a Míša Havelková, Jiří Mádle
M. Růžičková
obr. 1: D. Bagar, P. Horváth
obr. 2: J. Mádle
obr. 3: K. Pokorová, I. Koubková
obr. 4: M. Havelková, B. Nosková
obr. 5: T. Válek, J. Havránek
Napsat komentář