Sotva začal nový školní rok a žáci oprášili své znalosti z angličtiny, hned měli možnost je využít přímo v reálu. A to ne jen tak ledajakým povídáním v rámci vyučovacích hodin, ale přímo v situacích, kdy byla angličtina jedinou možností, jak se domluvit.
Na naší škole totiž v týdnu od 18. září probíhal již potřetí projekt Edison. V letošním roce se ke škole přidalo i Hořické gymnázium. Na obou školách jsme tak uvítali čtyři studenty, kteří prostřednictvím agentury Aiesec navštěvují mateřské, základní a střední školy a seznamují žáky a studenty s kulturní, sociální i politickou situací ve své zemi.
V tomto ročníku to byli: Salima z Alžírska, Atalay z Turecka, Magalí ze Španělska a Iliana z Mexika. Žáci se v rámci přednášek dozvěděli, jak to v zemích vypadá, zhlédli řadu obrázků a prezentací, učili se několik národních tanců, poslouchali tradiční hudbu, ale především mluvili anglicky. Ti mladší a nezkušenější měli samozřejmě s porozuměním trochu problémy, které ale hravě a s lehkostí odstranili průvodci našich zahraničních hostů z devátých ročníků. „Líbilo se mi opravdu všechno. Celý ten týden byl nabitý energií z toho, že přijeli studenti, ale i z toho, že jsme mohli provázet takto zajímavé, vtipné a hodné lidi,“ zhodnotil pobyt studentů jeden z průvodců Šimon. „Nikdy víc se už nebudu bát mluvit anglicky,“ shodují se Fanda s Nikolasem. „Díky přednášce o Turecku jsem se dozvěděla spoustu věcí a změnilo mi to pohled na zemi a její obyvatele,“ popisuje zážitky Anička.
Příležitost pořádně si procvičit angličtinu měli deváťáci při přednáškách, ale také v rámci odpoledního programu, který pro studenty pořádali. V rámci pondělní procházky po Hořicích je seznámili s historií a kulturou města i s jeho nejznámějšími památkami. Vše samozřejmě v angličtině. Možností procvičit se v anglickém jazyce pak měli v průběhu celého týdne ještě spoustu. „Nejvíc se mi líbilo společné trávení volného času a volné chvíle s cizinci,“ říkají Anička a Matěj. Nikolasovi s Fandou zase nejvíc utkvělo v paměti, jak Salim „zasekl bowling“.
O novou zkušenost však nebyli bohatší jenom žáci, ale také rodiče z tzv. Host Families, kteří zahraničním studentům během celého týdne poskytovali ubytování. Rodina, u které bydlel Salim, poskytovala ubytování už po druhé, pro jiné to byla úplně nová zkušenost. „Celý týden byl pro nás z hlediska organizace náročnější než při běžném režimu, ale nelitujeme toho. Magalí byla velice milá, skromná, veselá, učila nás tančit a i přes jazykovou bariéru jsme se nakonec s pomocí překladače domluvili. Užili jsme si i spoustu zábavy, třeba když překladač něco přeložil špatně. Byla to skvělá zkušenost a určitě do toho půjdeme znovu s mladší dcerou,“ shodují se rodiče Terezky ze sedmé třídy, kteří poskytli ubytování španělské dívce. Všem rodinám, které ubytování poskytli, patří velký dík.
Z atmosféry v průběhu celého týdne i závěrečného loučení se studenty plného slov díků a přátelských objetí je vidět, že se projekt vydařil a haberští žáci si tak opět potvrdili fakt, že není důležité, z jakého koutu světa člověk je, jakou má barvu pleti nebo náboženské vyznání, ale jaký je uvnitř.
Napsat komentář