Šesťáci v Krkonoších

Poslední tři pracovní dny minulého týdne strávila naše třída VI. B v Krkonoších na škole v přírodě. Nebyl to náš první pobyt na horách. Už loni jsme v rámci seznamovacího kurzu strávili několik dnů na Přední Labské.

Tentokrát jsme byli ubytováni v útulné chatě ve Vítkovicích na Janově hoře. Celý náš kurz byl zaměřen na zdravou výživu a zdravý životní styl. O těchto tématech jsme se toho nejen mnohé dozvěděli, ale podpořili jsme je i odpoledními vycházkami do okolí. Někteří z nás tomu říkali túry. První den jsme vyrazili na rozhlednu Žalý a druhý den na Horní Mísečky. Cestou jsme samozřejmě pozorovali přírodu a objevovali pod odborným dohledem paní učitelky Zámečníkové vzácné druhy rostlin a živočichů, které můžeme spatřit jen na horách. Na Rovinkách jsem také objevili symbolický hřbitov, kde bylo na jednotlivých „náhrobcích“ uvedeno, za jak dlouho se rozpadají některé odpadky. Večery patřily táboráku a opékání buřtů. To je samozřejmě práce pro pořádné chlapy, kteří se této práce zhostili velmi dobře. Mnozí táhli dřevo na táborák několik kilometrů!

Vyučování a procházky byly doplněny také sportovními hrami, zejména vybíjenou a kopanou. Byla jen škoda, že nám míč stále utíkal z kopce dolů. To víte, hory…

Oblíbené byly i místní přírodní houpačky. Nemohli jsme také nezajít na blízkou farmu, kde se chovají huculové a další zvířátka. Děti si užily nejen jich, ale také řady dalších atrakcí, které tato farma nabízí pro své dětské návštěvníky.

Po všechny tři dny nám přálo počasí a tak nám k naší spokojenosti nic nechybělo. Výborně bylo také postaráno o naše bříška. Jistě mi dáte za pravdu, že nejlépe nám vždy uvaří naše maminky. A proto si je děti vzaly s sebou (nebo naopak?), aby jim uvařili. I když některé děti tvrdily, že jim chutnalo ještě o něco více…

Po celou dobu kurzu žáci pracovali a soutěžili v několika disciplínách ve skupinkách, ve kterých byli i na pokojích. Soutěžilo se i o nejuklizenější pokoj. Jak soutěž dopadla? Jen prozradím, že zvítězila děvčata z Dobré Vody (blahopřejeme rodičům) a že na posledním místě nebyla ani jedna ze dvou skupinek chlapců.

Tři dny utekly jak voda a museli jsme si sbalit zavazadla. Naštěstí jsme je nemuseli ani jednu cestu nést na zádech, odvezl je nám totiž náš žlutý taxík pan Žáček. Tímto mu moc děkujeme. Velký dík patří i jeho manželce paní Žáčkové, paní Šturmové, paní Václavíkové Jitce, paní Václavíkové Pavlíně za to, jak se o nás na chatě staraly a v neposlední řadě i paní Karrasové a ostatním rodičům, kteří se na přípravě kurzu podíleli. Už teď se těšíme na další. Takže za rok na shledanou….

za VI. B Pavel Kubíček